Skutečné vyřešené případy Skupiny EPRV777 a zpětné vazby
Aktualizace 22.07.2023
Před krátkou dobou jsme řešili se Saší, zajímavý případ paranormálních aktivit na Chrudimsku. Nakonec se podařilo tento případ i zveřejnit v našem spolupracujícím časopise Záhady Života.
Ze starších případů.
Případ Vinařice: 22020171002
Ani farář nám nepomohl!
Obdrželi jsme další zoufalou prosbu o pomoc. Tentokrát si nás k sobě pozvala p. Irena Hervertová z Vinařic, malebné obce v okresu Kladno. Paní Irena mě často plakala do telefonu a popisovala mi, že mají v domě nějakou nebezpečnou nadpřirozenou bytost, která napadá nejen jí, ale především její dvě malé dcerky. Trvalo to dlouhé tři roky, než nás to pustilo na tento případ.
Nastěhovali jsme se sem v únoru roku 2008. O dva měsíce později jsem měla dovolenou a poprvé mi došlo, že tady v domě nejsme sami. Byl to normální večer. Seděla jsem v křesle, měla zapálenou svíčku a dívala se na televizi. Manžel byl právě na noční směně a nikdo jiný tady se mnou nebyl. Děti jsme ještě neměli. Nejprve jsem uslyšela z prádelny nepříjemný rámus, který připomínal bouřku. Bylo to, jako by někdo mával ve vzduchu velkým kusem plechu. Náš pes začal štěkat a já vzápětí uviděla přicházet siluetu nějaké paní, která krátce na to prošla obývací stěnou a zmizela. Od té doby jsem ji vídávala celkem pravidelně.
Peklo na zemi.
Poprvé pocítila přítomnost další bytosti, která v ní začala vzbuzovat obrovský strach. Nejen o sebe, ale i svou, tehdy dvouletou, dceru Terezku. „Jednou v noci mě probudil podivný pocit, jako by mě někdo, kdo tam nemá být, pozoroval. Otevřela jsem oči a nade mnou stála, přísahám bohu, nehmotná černá postava v kápi. Nedokázala jsem se ani pohnout a chtělo se mi křičet, ale nedokázala jsem to. Jen mi tekly slzy po tvářích. Jediné, čeho jsem byla schopná, bylo se koutkem oka podívat, jestli vedle mě leží můj manžel. Byl tam, ale tvrdě spal. Takto se to opakovalo tři noci za sebou a strach, který jsem prožívala, nedokážu ani vzdáleně popsat. Bytost s kápí byla ztělesněným zlem a já velmi brzy pochopila, že si s ním sama nedokážu poradit,“ popisuje paní Irena. Muž v kápi se jí začal zjevovat v podobě černé mlhoviny a pokaždé, když přicházel, byl cítit hnilobný zápach připomínající zkažené maso. „Ten černý přízrak mě v noci budil ze spánku, škrtil mě, nebo pevně svíral za boky. Když na mě přestal působit a já se zase mohla hýbat, měla jsem roztržené i pyžamo, nebo mě boky, za které mě držel, pálily tak, jako bych se popálila od drsného koberce. Bylo to příšerné. Jednou mě probudilo, jak mi něco škrábe polštář. Prudce jsem se posadila, ale pak už se nemohla ani pohnout, bylo to jako by mi plnou vahou seděl na nohách.“
Bojím se o svou dceru.
Až dosud si paní Irena myslela, že je jedinou obětí neviditelného útočníka a nikdo jiný z rodiny ho nezajímá. Jenže jednoho letního večera, přesně ve 22:00 hod. začali jejich psi štěkat do prázdnoty a bezdůvodně kňučet, jakoby zešíleli. „Vzápětí jsem uviděla černou postavu, která prošla kuchyní směrem do ložnice, kde právě spala naše dcera. I když jsem měla strach, nerozmýšlela jsem se ani vteřinu a utíkala za ní. Nad její postýlkou se už točil dětský kolotoč a Terezka nespala. Urputně ukazovala ručičkami směrem k manželské posteli, kdy se najednou na dece objevilo vytlačené „pozadí“, jako by se na postel někdo neviditelný posadil. Dělalo se mi z jeho přítomnosti špatně a bušilo mi srdce. Při pohledu na Terezku jsem si poprvé uvědomila, že moje dcera jeho přítomnost vnímá stejně jako já, a že se ho také bojí. Snažila jsem se svému manželovi popsat, co vnímám, ale ten mi nevěřil ani slovo a dělal si z mého strachu legraci. Odjakživa byl k nadpřirozeným jevům skeptický a nehodlal na tom nic měnit,“ popisuje paní Irena a pokračuje ve svém vyprávění…
Potřebuji okamžitě faráře!
Škrcení Terezky.
„Jiný večer, když jsem malou Sofii, dávala spát, jsem si všimla, že má z něčeho strach. Chytla pevně mojí dlaň a dala si ji na hlavu. V očích měla děs. Zeptala jsem se: Copak? Řekla: „Bojim se.“ Čeho? „Holky.“ „Jaký holky, kde?“ Sofinka se posadila na postýlce a ukázala k nohám mé druhé dcery, která už spala. Znovu tam ukázala a řekla - holky! A znovu si lehla. Pořád mi to ještě nebylo jasné. A co holky dělají? Její odpověď mě šokovala: „jauvají.“ Tobě? Ne. Terka. A co Terezce dělají? Sofinka mi to chtěla předvést a začala se škrtit. Dva dny na to se Terezce objevila na krku modřina. Ale když jsem se jí ptala, neměla ani tušení, jak se jí to stalo,“ vzpomíná na nejhorší okamžiky svého života paní Irena. „Neměla jsem nikde zastání. Dospělí v rodině mi kromě mé maminky nevěřili a k čemu mi byla svědectví malých dětí a psů, že jsem se nezbláznila, ale že to, co se nám děje, je pravdivá realita?“
Co se mu stalo?
Nechtěl o tom moc mluvit, ale prozradil mi, že to začalo stejně jako u mě. Že ve snech vnímal temné siluety. Když si byl jistý, že už je vzhůru a otevřel oči, uviděl, jak se nad ním sklání černé postavy. Jedna z nich prý měla kápi. Manželovy vlastní nepříjemné prožitky způsobily, že konečně souhlasil s tím, že mohu zavolat skupině EPRV777 o pomoc. Do té doby o tom nechtěl ani slyšet. Plakala jsem štěstím, protože jsem ho přemlouvala už šest let, aby svolil k tomu, že se na ně obrátíme. Spadl mi kámen ze srdce a nemohla jsem se dočkat jejich příjezdu.
PŘÍPAD VINAŘICE
ČÁST DRUHÁ.
Do Vinařic jsme se vydali ve tříčlenné skupině. Doprovázely mne vyšetřovatelky Saša a Janey, které mají obě silné schopnosti medií a silně vyvinutou intuici. Už krátce po příjezdu jsme zaznamenali přítomnost černé siluety, ale bylo ještě brzy na to, abychom dělali jakékoliv závěry. Shodli jsme se, že pod domem vnímáme velké množství spodní vody. Ta dodává zdejším entitám mimořádnou sílu se fyzicky projevovat a zhmotňovat. Usadili jsme se ke stolu a požádali paní Hervertovou, aby nám vše, s čím se už v domě setkala, podrobně popsala.
Přišli jsme vám pomoci!
Pak jsme vyrazili na průzkum celého domu a na vybraná místa umístili kamery s nočním viděním, aby nám neunikl ani sebemenší pohyb. Zapnuli jsme přístroje, které nám umožňují navázat komunikaci se zesnulými, rozdělili se na dvě skupiny a snažili jsme se získat co nejvíce informací o tom, kdo je tady s námi. Během tohoto večera se nám podařilo získat desítky záznamů EVP - mužských, ženských hlasů i dětských hlasů. Během komunikace v dětském pokoji se nám také na infrakameře několikrát za sebou objevila viditelná letící světelná koule. Hovořili jsme i s malým chlapcem, který se nám svým dětským hláskem zřetelně představil jako DAVID. Byl to ten utopený chlapec, který si chodil hrát do dětského pokoje. Během důkladné vyšetřování se naší skupině EPRV777 podařilo získat i další jména zemřelých, kteří se v domě zjevovali. Alena, Zdeněk, Dušan, Vladislav - to je jen neúplný výčet křestních jmen těch, kteří měli dostatek energie na to, aby nám nebo paní Hervertové odpovídali na naše dotazy. I když byly jejich odpovědi obvykle jednoslovné a „kovové“, většinou jsme jim nakonec porozuměli. Mohli jsme se tak dozvědět něco víc o jejich životě i smrti.
Na cestě do Světla.
JAK TO VIDÍ PANÍ IRENA DNES?
Od doby, co u nás Jaroslav Drábek se svým týmem, provedli profesionální práci, za kterou si vzali jen částku na náklady na cestu, je v našem domě úplný klid. Žádné bytosti už tady nejsou a konečně zase můžeme normálně žít. Změnu pocítily i naše dcery, které u vyšetřování z bezpečnostních důvodů přítomné nebyly. Přestaly se doma bát a dětskému pokojíku se úplně přestaly vyhýbat. Jsou spokojené, štastné a v bezpečí. Stejně se cítím i já. Je to neskutečná úleva.
A co se ještě dělo v domě Hervertových?
V dětském pokoji mají děti paní Hervertové panenky. Často se stávalo, že panenky z poličky nějaká síla vyhazovala ven. Když paní Hervertová seděla u počítače a hledala pomoc u nás, jedna z panenek byla náhle vymrštěna z poličky směrem k ní.
Nový případ, tentokrát jedeme do Domažlic do Restaurace All Capone, kde se dějí hrůzostrašné jevy.
Případ paranormálních aktivit, v Domažlicích v Restaurantu Café AL Caponne. V noci z 2.12-3.12.2016 jsme byli pověřeni po několika úpěnlivých urgencích řešit neobvyklé paranormální aktivity, které zde vznikaly postupně po neuváženém zásahu vědmy která zde prováděla vyvolávání duchů a komunikace se záhrobím s pomocí tabulky Quia. Když se vyvolání podařilo a nastaly pro majitele krušné časy, tak tato osoba nechala všeho a utekla. A tím pádem naší skupině se naskytla příležitost řešit tento zajímavý případ.
Vážení přátelé zde vám přinášíme ucelené informace z našeho vyšetřování paranormálních aktivit ve vile v Brně Jundrově, které byli prezentovány na Tv Barrandov ve dnech 9-10.07 2016 ve Zprávách.
Skutečný případ, který jsme řešili v květnu tohoto roku v Chrudimi. Více informací a souvislostí najdete také v novém čísle našeho partnerského časopisu Záhady Života www.zahadyzivota.cz
Vyšetřování na tajemném hradě Svojanov 10-11.06.2016 naší skupinou EPRV777.
Přípravy na realizaci tohoto rozsáhlého projektu trvaly již od začátku roku 2016.
Rozhodli jsme se s našimi kolegy a společností Videomedia přestavované Mgr. Radkem Šebelou, natočit a kompletně zdokumentovat paranormální aktivity, o kterých jsme slyšeli z různých zdrojů, ať to byla Ftv Prima v pořadu Očima Josefa Klímy, nebo TV Markíza které zde prováděly natáčení a v noci zde zažili a natočili některé zajímavé zážitky. Po dohodě s panem kastelánem hradu Svojanov s panem Milošem Dempírem jsme se domluvili společně s našimi kolegy a hosty z Rádia Impuls, že provedeme toto náročné vyšetřování v noci z desátého na jedenáctého Června.
Přípravy vrcholily a tak jsme se konečně v podvečer desátého Června všichni v hojném počtu sedmi lidí z týmu naší skupiny EPRV777, jmenovitě mě, Sašky, Jany, Davida, Lucie, Pavla, Lenky a také Radka Šebely ( našeho režiséra a kameramana) sešli na nádvoří úžasného hradu Svojanov. Přivítal nás srdečně pan kastelán a s paní průvodkyní nám povídali o historii hradu a také o paranormálních jevech, které se zde dějí. Potom s námi procházeli hradními prostorami a ukazovali jednotlivá místa para aktivit, a popisovali nám v průběhu prohlídky co se zde dělo a děje. Po té nám pan kastelán svěřil klíče od celého prostoru hradu kvůli vyšetřování a my jsme je s velkou důvěrou přijali. Kolem sedmé hodiny, ještě za světla jsme začali postupně instalovat kamerovou techniku s nočním viděním jak do prostor paláce a jeho pokojů, tak do prostor vězení a sklepení, kde byla uvězněna paní Kateřina Zárubová v roce 1645 a kde také za velkého utrpení a úpění zemřela.
V horní části paláce jsme instalovali statické IR kamery do pokoje první kameru v zadní části kde zahynula v roce 1800 dcerka Jiřího Haisslera, malá Kateřinka ve svých sedmi letech, na kterou se při stavebních úpravách tohoto křídla zřítila klenba , a Kateřinka se z posledních sil doplazila do pánského pokoje, kde se opřela o zeď a poté zde skonala na tomto místě. A od té doby se zde prochází a otisky jejich ruček se objevují přímo na zdi. Takže i v pánském pokoji jsme nainstalovali druhou statickou kameru, abychom měli přehled o dění v této části paláce. Třetí kameru jsme instalovali na konec chodby, která prochází celou horní částí a to proto že právě u prvních dveří zaznamenal Jaroslav Mareš při natáčení pro Primu to, že se dveře nad ránem sami otevřely. Poslední IR kameru jsme nainstalovali do pokoje se záhadným obrazem stařenky, která otvírá oči na obraze, kde je má ale ve skutečnosti zavřené.
Další kamerový systém našich kolegů z týmu Davida a Lucie, kteří přijeli až z Mariánských lázní jsme zaměřili na spodní část paláce a sklepení hradu. První IR kamera byla umístěna v hradní kuchyni kde byla nalezena kostra statného muže který zde byl zazděný ve výklenku.
Druhá IR kamera byla umístěna do sálu naproti výklenku s dobovou rakví, z důvodů vyprávění zvláštních pocitů návštěvníků hradu a slyšení dětského nářku. V těchto prostorách bylo zazděno podle materiálů a vyprávění pana kastelána jedenáct dětí. Třetí IR kamea byla umístěna do sklepení a vězení hradu, kde byla nalezena ženská kostra ve vnitřní části při prorážení zdi na nádvoří hradu. V roce 1557 zde nechal krutý panovník Hertvík Žehušický z Nestajova zazdít svoji nevěrnou ženu Kateřinu Rabenhauptovou z Lichtenburka, a ta zde od té doby se zjevuje spolu s Kateřinou Zárubovou. Čtvrtou IR kameru jsme umístili do horní části sklepení aby byla monitorována vstupní chodba a prostor žalářníků.
Použili jsme celkem asi 260 m stíněných kabelů, aby byl zajištěn čistý příjem signálu pro všechny IR kamery. Do horní části paláce jsme umístili dva monitory na kterých stálá služba v podobě našich vyšetřovatelek Jany a Sašky neustále sledovala a zapisovala dění na všech osmi místech monitorovaných kamerami. V pozdních nočních hodinách se k našim vyšetřovatelkám připojila i paní průvodkyně a upřímně se divila tomu, co kamery zaznamenaly. Později asi kolem jedenadvacáté hodiny se k nám ještě připojili naši hosté z Rádia Impuls, náš kamarád Aleš Růžička ( zuřivý reportér) a jeho dva kolegové kteří zde natáčeli na diktafon vše co se během vyšetřování dělo. Později se k nám ještě připojil záhadolog a kameraman Jarda Mareš se svým synem Lukášem. Po krátkém bezpečnostním Brífinku jsme se pustili do vyšetřování. Nejprve jsme šli všichni do dolních prostor paláce
Kde jsme prováděli první komunikace s Entitami přes spiritbox PSB-7. Tyto komunikace se po chvíli šumu co vycházel z přístroje začali dařit. Také v prostorách kuchyně u výklenku jsme zaznamenali úspěch a duch zazděného muže s námi začal taktéž komunikovat.
Jakmile jsme přešli do části kde byly zazděné děti tak v místech u rakve jsme najednou pocítil zvláštní závrat a takový pocit jako by mě šťouchalo do zad hodně dětských prstíků. Zkusili jsme zde komunikaci a s úspěchem přišlo několik odpovědí od dětských hlásků. Mrazilo mě v zádech a nebyl jsem sám. Najednou se ozval zvuk ve vysílačce a potom nám sdělila Janča že na IR kameře je vidět jak kolem mě lítají kapkovité útvary a shlukují se. To jsem věděl již z dřívějších našich vyšetřování že to jsou entity těch dětí. Poděkoval jsem a věnoval se dál vyšetřování a komunikacím. Najednou ale přiběhla Jana z horního patra že nám hrozí nebezpečí ať jdeme odsud pryč!!! Věděl jsem že to není legrace a byl jsem rád v tu chvíli že mám tak schopné lidi v týmu, kteří mě hlídají na monitorech. Po odchodu z toho místa se mi značně ulevilo a přestaly mě bolet záda a pálení v místech štouchanců ustalo. Potom jsme šli znovu do kuchyně a zkoušeli komunikovat se zazděným mužem. Komunikace byla úspěšná i tady, což jsme se přesvědčili když z přístroje se ozvala odpověď na otázku- zahynul jste zde na tomto místě? Zazdili vás tu zaživa? Odpověď ano přišla jako blesk z čistého nebe. ANO !
Potom jsme nešťastníkovi ještě položili asi dvě otázky a dostali jsme odpověď. Poděkovali jsme s úctou a pokorou a odešli jsme z místnosti pryč. Naše kroky zamířily do horní části paláce do zadního pokoje kde zahynula malá Kateřinka Haisslerová kterou to tam zasypalo.
Přišli jsme do místnosti a zkusili oslovit malou Kateřinku jaké překvapení se nám dostalo si ani neumíte představit. Našeho kameramana najednou něco uchopilo za ruku a po otázce kdo to byl se ozval dětský hlásek Já ! V místnosti se ochladilo a na našem termometru v přístroji se ukázala teplota v místnosti která se snížila o pět stupňů. Byl cítit zvláštní průvan, i když všechny dveře a okna byly zavřeny a zabezpečeny. Duch Kateřinky s námi komunikoval ještě asi deset minut a potom jsme se rozloučili a odešli jsme z místnosti.
Ještě jsme zkusili komunikaci v pánském pokoji a v pokoji u obrazů stařenky ale tam již takový úspěch nebyl. Potom jsme se s celým štábem přesunuly do dolních částí sklepení a vězení. Zde jsme navázali komunikaci s paní Kateřinou Zárubovou a také s paní Kateřinou Rabenhauptovou z Lichtenburka. Tyto komunikace přes PSB-7 byli překvapivě krátké.
Závěrem jsme ještě chvíli asi do půl jedné sledovali monitory a ve dvě ráno jsme ukončili vyšetřování. Po složení techniky jsme unavení zalehli a vzbudili jsme se ráno kolem osmé hodiny plní dojmů z nočního vyšetřování. Po rozloučení s panem kastelánem a paní průvodkyní jsme se domluvili že Svojanov ještě jednou navštívíme a dotočíme některé pasáže plánovaného dokumentu. Poté jsme se vydali domů.
Děkujeme panu kastelánovi hradu Svojanova Miloši Dampírovi za umožnění tohoto našeho vyšetřování a za umožnění natáčení dokumentu.
Určitě můžeme za celý tým EPRV777 říci že paranormální aktivity na hradě SVOJANOVĚ jsou námi potvrzeny a uděláme vše pro to aby byly zveřejněny i důkazy o existenci paranormálních jevů které jsme zde zažili a zdokumentovali.
Doporučujeme všem lidem které zajímají paranormální jevy a historie, návštěvu tohoto jediného hradu který má historicky doloženy oběti které zde byli nějakým způsobem trápeny nebo zazděny do hradeb.
Náš závěr?
A za tím si stojíme tým EPRV777 ( European Paranormal Real Voices)
Tak to je vše
Skutečné případy.
Dnes vás seznámíme s případem neobvyklé Mise která nemá obdoby,a kterou jsme uskutečnili letos v létě 16.07.2015.
Takže pěkné počtení a pište nám vaše názory, budeme za ně rádi.
Vaše skupina EPRV 777
Propast Macocha-důležitá mise EPRV777.
Dne 16. 07. 2015 byl pro naši skupinu velice významný den v našem společném životě, díky projektu na kterém jsme se podíleli spolu s naším kamarádem Romanem Mlejnkem, díky kterému jsme získali povolení ze Správy jeskyní ČR provést vyšetřování v prostorách propasti Macocha a dostat se tak do míst kam nevstupuje běžná noha smrtelníka. Tento projekt vznikl již půl roku před tím a celou dobu probíhali usilovné přípravy na jeho realizaci. Proběhlo sestavení vhodného týmu, přístrojů i další výbavy do těchto prostor, kterou běžně nepoužíváme, jako jsou ochranné přilby, výkonná světla a také měřící technika odolná vůči osmdesáti procentní vlhkosti vzduchu. Jakmile jsme toto všechno dali dohromady, tak nám již nic nebránilo abychom jsme se ten významný den, 16.07. 2015 (čtvrtek) přesunuli s našim týmem ve složení Jarda,Saša,Eva a Tomáš pečlivě vybraných zkušených vyšetřovatelů k místu Punkevních jeskyní, kde jsme se setkali s našimi průvodci Romanem a Pájou kteří nás celou dobu provázeli potom dále v podzemních prostorách Macochy až k místu na dně propasti, těsně vedle kamene Sebevrahů, kde bylo naše vyšetřovací stanoviště. Venku před jeskyní panovala teplota 32stupńů ale museli jsme se připravit na teplotu plus pět v prostorách propasti. Takže jsme se postupně oblékli do těchto podmínek a po shromáždění celého týmu EPRV777 a očekávaném příjezdu naší kamarádky šéfredaktorky Jany Šlégrové z našeho bratrského časopisu Záhady Života, jsme se vydali s našimi průvodci jeskyňáři do prostor podzemí Macochy.
Asi po půl hodině cesty těmito úžasnými prostorami plnými krásné krápníkové výzdoby, jsme se ocitli v místě, kam se nedostane noha smrtelníka, a to do postranní chodby s malým ochozem na levé straně dna propasti asi dva metry od kamene Sebevrahů a deset metrů nad malým jezírkem. Zde jsme rozložili naši veškerou techniku a po malém obřadu meditace jsme započali naši misi, která se týkala navázání komunikace s oběťmi, které zde skončili tragicky svůj život. Již po našem příchodu zde panovala zvláštní atmosféra, ze které mrazilo po celém těle. Tyto majestátné prostory jakoby odjinud-království smrti, na nás působily na každého svým magickým dojmem a i s našimi zkušenými lidmi, tyto vjemy později pěkně zamávali. Po oslovení všech obětí námi, se najednou objevila zajímavá mlhovina která se držela kolem místa kam dopadali již od roku 1930 těla nešťastníků kteří se zde rozhodli ukončit skokem do hlubiny svůj život. A to jsme věděli, že tato mise bude přinejmenším náročná. Kdesi odspoda se objevil zvláštní zatuchlý závan, jako když se otevře krypta odkrytá po staletích.
Zkusili jsme první komunikaci s pomocí přístroje PSB-7 a na naši otázku jestli je někdo z obětí zde přítomen, přichází v napjatém šumu krátká odpověď „Ano jsme tady“.(celou komunikaci z Macochy máme nahranou a tak slova která zde zaznějí, jsou zkutečností v daný čas) a popisují vše, tak jak se odehrálo. Pokládám stereo záznamník těsně asi 2 m od pověstného kamene sebevrahů a pokládáme první otázku. Je tu někdo s námi přítomen, z těch, kteří jste zde zahynuli? Záznamník chvíli jen šumí a potom se z pomocných reproduktorů připojených k PSB-7 ozve „Jsme tu“!!! Pokračuji tedy dále v rozhovoru, přišli jsme sem s pokorou a úctou abychom si Vás vyslechli a „Ano“. Je Vás tu více než padesát? Nic.
Saša cítí mladou ženu, která se k ní přiblížila. Ochladilo se, měřím teplotu a na laserovém termometru se ukáže +1 stupen´ Celsia. Tážeme se tedy znovu příchozí Entity na jméno, ozve se těžko rozeznatelný zvuk z repráku zazní jen slabé ANO a tážeme se dále.
Zabila jste se zde z nešťastné lásky? Po chvíli přichází odpovědi, ale není jim moc rozumět. „Je to tak“ a málo srozumitelné z „neštěstí ANO“. Jste tu ještě někdo, kdo s námi chce hovořit, táži se dál. Oslovujeme znovu pana Ar.......... Vr........, poslední známá oběť která zde skončila v minulém roce. Pane ...A …V …... Chcete pomoci odvést do světla? Odpověď přichází chraplavým hlasem „Jsem tu“. Kolik Vás tady je můžete nám to říci? Kolik vás tu zahynulo celkem? Nic…. Chcete něco sdělit lidem? Vnímáme postavu mladého muže. Jak se jmenujete, můžete se nám představit? Odpověď ANO. A můžete nám říci Vaše jméno? ANO…. Jmenujete se Petr? Přichází nesrozumitelné ANO. Ozývá se žena vaše jméno? „Kamila“ zřetelně ale plechově odpovídá hlas z repráku ! Můžete nám to zopakovat? Pokračujeme a ptáme se dále. Ptám se dále, ten mladý muž je tady? Můžete nám znovu potvrdit jméno? Něco se ozve jako Peeetrrr. Zopakujte to, prosíme ducha znovu. Že tu bloudíte? Odpověď´ k Saši a Evě současně „Ano bloudíme“. Chcete odvést do světla aby jste tu na tomto místě nemuseli bloudit na věky? Je tu někdo ještě s Vámi. Jasné Ano zazní z repráků. Je tu někdo kdo chce vzkázat něco svým blízkým? Odpověď zazní jako blesk Proč? Tím že jste spáchali sebevraždu, jste se vydali na cestu zatracení víte o tom? Odpověď Ano vím. Strach: Máte strach z čeho? Víte co Vás čeká? Odpověď Ne! Ozývá se hlas ženy, co nás čeká? Je tu někdo kdo spadl sem nešťastnou náhodou odpověď dvanáct. Je mezi vámi i dítě? Odpověď´d Ano. Můžeme Vám pomoci, proto jsme tady. Chcete pomoci, necháme Vás na pokoji a za chvíli se ozveme. Kdo bude chtít, tak sem přijde, při rituálu odvádění který zde uskutečníme. Ano? Odpovědi dvakrát Ano jednou Ne. Vypínáme PSB-7 a odcházejí naši průvodci Roman a Vladimír. Zůstává s námi náš hlavní průvodce Pavel a připravujeme se na rituál odvádění obětí tohoto místa smutku a smrti. Cítíme všichni hlubokou pokoru a smutek na duši. Vytváříme velký kruh a začínáme žehnáním místu a prosbami přes Ježíše Krista abychom mohli splnit tento těžký úkol. Po sedmém čtení žalmů z Bible kralické vyzíváme všechny Entity a Duchy přítomné v okolí Macochy aby se připojili k těm jenž se již rozhodli. V tu chvíli se ochlazuje, zkouším zaměřit teplotu do zvláštního oblaku mlhy, která se pomalu přibližuje k nám. Saši a Evě je najednou veliká zima. Klepou se nedostatkem energie a teploměr ukazuje jeden stupeň celsia. Podívám se nahoru k nebi z tohoto místa a nebe je temně šedivé. Rituál vrcholí, vyzíváme Entity k odchodu bránou do světla. Zezdola se line zvláštní nasládle zatuchlý pach. Najednou se ozve křik nějakého dravce, ghostmetr zabliká dvakrát zeleně a rituál končí. Závěrem se ještě všichni společně modlíme za všechny oběti a potom jako vždy po rituálu se vzájemně objímáme na znamení míru a pokoje v našich duších. V tu chvíli nad námi se jakoby roztrhne opona a část dna propasti ozáří paprsky slunce. Balíme techniku s pocitem dobře vykonané práce. Kolik jich vlastně bylo? Přichází mi odpověď´d téměř okamžitě. Osmdesát pět. Později se doma dozvídám informaci z Wikipedie že v tomto místě od roku 1930 zahynulo 85 lidí. Byla zde i nějaká vražda ale chybí přesné údaje. Odcházíme z tohoto místa s pocitem splnění náročného úkolu a s radostí panující v našich duších. Loučíme se s naším milým průvodcem a cestou ven přes Punkevní jeskyně mlčíme.
Děkujeme Bohu a všem zlatým lidem, kteří se podíleli na této zvláštní misi naší skupiny EPRV777.
Můžete si zde prohlédnout autentické fotografie z této mise v albu Macocha.
DUCHOVÉ ve strašidelné hospodě !!
odkazy: http://cs.wikipedia.org/wiki/Duch
http://eprv777.cz/clanky/nauka-o-entitach-a-dusich---duchove-demoni-entity.html
Před několika měsíci jste měli v Záhadách života možnost se přihlásit na zcela jedinečnou akci. Mohli jste se stát přímými účastníky vyšetřování paranormálních jevů, které se už dlouhou dobu objevují v strašidelném zájezdním hostinci nedaleko Německých hranic.
KDO NEZAVÁHAL, NELITOVAL
Celou akci jsme poměrně dlouho připravovali, protože bylo třeba domluvit víkendový pronájem celé hospody, abychom měli na vyšetřování naprostý klid. Chtěli jsme společně s našimi příznivci všechno zaznamenat jak po technické, tak i duchovní stránce.Na tuto netradiční akci se přihlásilo poměrně velké množství lidí, ovšem zajímavé je, že jak se začal blížit termín, začaly nám na email chodit první omluvné zprávy o neúčasti z nejrůznějších důvodů. Shodli jsme se tedy na tom, že všechno je tak jak má být, a nakonec se sjeli pouze ti, kteří měli být přítomni. Sešla se skvělá parta lidí, a to bylo to hlavní. Příjemnou novinkou a zpestřením celé akce byla aktivní účast známého bylinkáře Břetislava Nového, který na místo setkání dorazil i s termokamerou. Tento přístroj v našem běžném vybavení vyšetřovatelů paranormální jevů dosud chybí, a tak se všichni nemohli dočkat, jak bude termokamera užitečná přímo v terénu a co zaznamenáme s její pomocí.
Ačkoliv Újezd pod Přimdou působí už na první pohled velice malebně, hned po příjezdu k hostinci se nám zježily všechny chlupy na těle. „Vstoupili jsme dovnitř do takové ponuré chodby, kde jsme už po několika vteřinách zaznamenali první aktivitu – chodbou se náhle mihla silueta mladého chlapce, která zamířila přímo do hostince. Podle jeho oblečení jsme usoudili, že určitě nezemřel v 21. století. Když jsme vzájemně porovnali prožitky z tohoto nečekaného setkání, šli jsme dál a vyhledali majitele objektu. Přivítali nás poměrně nevrle, protože nás měli alespoň zpočátku za bandu bláznů. Z podobných reakcí si ale vůbec nic neděláme, protože ne každý je ochoten věřit v posmrtný život a my to respektujeme. Jen je velká škoda, že to v mnohých případech nefunfuje i naopak.Skupina našich vyšetřovatelů pak společně s majitelem hostince začala procházet jednotlivé místnosti od sklepa až po půdu, aby si mohla udělat celkový obrázek o velikosti objektu. Zároveň bylo třeba si ujasnit, do jakých místností se podle síly paranormální aktivity, budou zítra umísťovat kamery. Měli jsme tu čest už den předtím zahlédnout několik postav a v kotelně nás mrazilo až do morku kostí. Při průzkumu jsme se ale také docela pobavili. Když nám pan majitel v prvním patře ukazoval, kde je kancelář, stalo se něco hodně zábavného. Zavřel za sebou dveře a chtěl nás vést dál. V tu chvíli ztuhnul. Klika dveří se zahýbala a vzápětí se dveře znovu otevřely téměř dokořán. Bylo to, jakoby někdo říkal: Račte vstoupit! Ten skeptický pán nejdříve zbledl a nahlas se divil, jak se to mohlo stát, ale nakonec to zamluvil, protože si žádnou paranormální aktivitu za žádnou cenu připustit nechtěl. My jsme věděli své. A i když jsme u těch dveří ještě hodně dlouho stáli a snažili se přijít na to, jak se mohly samy otevřít, na nic jsme nepřišli. Klika i západka fungovala perfektně, takže technické příčiny jsme mohli vyloučit okamžitě. Uložili jsme do jedné z místností techniku a vydali jsme se ke kamarádce do nedaleké Nové Vsi za Janou Olbertovou, kde jsme přenocovali.
Při příchodu dovnitř sálu, který byl bývalou tělocvičnou jsme zaznamenali zvláštní pocit a někteří z nás zaznamenali mihnutí stínu malého chlapce. Později když jsme měli možnost nahlédnout do místní kroniky jsme se dozvěděli, že tu tragicky zahynul. Oběsil se v tělocvičně na kruzích.
ZÁPIS Z KRONIKY
(Kopie této kroniky je nyní součástí soukromé sbírky, pochází z přibližně padesátých let 20. století)
Doslova se tam píše:
„Poslední zápis z měsíce února 1962, byl posledním zápisem ředitele místní národní školy soudruha Václava Pulera, který skutečně velmi pečlivě a svědomitě do této kroniky od jejího založení vše zapisoval. Příčinou ukončení této záslužné práce soudruha Pulera byla tragická smrt patnáctiletého syna Václava Pulera mladšího, který dne 31. XII. 1962 zemřel. Toho dne v poledních hodinách, když matka Václava pí Pulerová sháněla se po synu, aby jej svolala k obědu. Nalezla jej po chvíli ke svému zděšení ve školní tělocvičně oběšeného. Okamžitě přivolaná lékařská pomoc byla již bezvýslednou. Tuto smutnou skutečnost lze vysvětlit jen tím, že hoch vzal jeden z vysutých provazů, udělal smyčku, tuto přehodil před hlavu na rámě a pak lezl vzhůru po visuté tyči. Vše nasvědčovalo tomu, že sklouzl a provaz zavěšený na rameni se rovněž smekl a zadrhnul se jemu na hrdlo. Z toho bylo vidět, že si ubožák nijak pomoci nemohl. Manželé Pulerovi byli touto tragédií úplně zničeni a také prohlásili, že z budovy národní školy, která se jim stala tak osudnou, se vystěhují co nejdříve.“
autor zápisu: Václav Krejčí
Vlastní vyšetřování mělo začít až po setmění, a tak jsme měli čas na malou procházku na hrad Přimda.
Jedna z dívek, Lucie měla svou první racionálně těžko vysvětlitelnou zkušenost při stoupání do schodů v patře, kdy najednou pocítila přítomnost malých dětí, které někde v této oblasti zahynuly bolestivou smrtí. Paní Lucie vnímala jejich nářek a začala prožívat jejich neskutečnou úzkost, niterní bolest a smutek. Netrvalo dlouho, než propukla v pronikavý pláč. Ona sama je totiž maminkou dvou dětí, a nečekané napojení na bloudivé duše nezletilých jen velice těžko rozdýchávala. Začali jsme jí okamžitě objímat, uklidňovat a dobíjet jí energií. Byl to pro ni hodně silný zážitek.........
Její emotivní zkušenost nenechala nikoho chladným, ale netrvalo dlouho, než si veškerou pozornost všech přítomných vyžádalo něco dalšího. Nedaleko od nich, na chodbě, se najednou rozhoupalo houpací křeslo. Někteří lidé začali ječet, protože už toho na ně bylo v tu chvíli nějak moc najednou. Nutno říci, že křesla se předtím nikdo nedotýkal, a jeho pohyb přítomní sledovali z nejbližší vzdálenosti asi tří až čtyřech metrů. „Přes to všechno jsme začali společně to křeslo zkoumat, protože bylo nutné zjistit, jestli se pohyb nedá vysvětlit racionálně. Legrace nás přešla v okamžiku, kdy jsme si opakovaně vyzkoušeli, že pro pohyb starého křesla je nutno vyvinout poměrně velkou sílu. Možnost, že by ho mohl do chodu uvést například průvan, jsme po několika zkouškách technicky vyloučili.
Lucie nám potom pověděla svůj zážitek.
Jarda řekl, že mi stoupá teplota, a že už to stačilo, a že jdeme dál. Po příchodu do místnosti jsem si sedla na postel, chviličku jsme čekali a najednou jsem cítila, jak se ke mě to začíná blížit. Má tělesná teplota zase stoupala, ale teď už jsem na to byla trošku připravená. Cítila jsem, jak to ke mě přichází od pravé ruky, projíždí celým mým tělem a zůstává za hlavou. Byl to hrozně silný vnitřní pocit. Znovu následoval pocit zoufalství, bolesti, smutku a pláče. Věděla jsem v tu chvíli, že tohle všechno chtějí dát najevo přes mé tělo. Muselo to jít ven.Nevím, jak dlouho to trvalo, ale pro mě to bylo nekonečně dlouho. Měla jsem pocit, že prožívám něčí příběh. Po příchodu dolů mezi ostatní jsem nemohla pochopit, co se to vlastně stalo. Nevěděla jsem, jestli jsem blázen, nebo někdo, kdo opravdu dokáže vycítit něco takového.
Když jsme ještě se dvěma adeptkami vyšetřovali v prostorách půdy, cosi mě ve tmě na půdě strčilo do ramena tak, že jsem měl co dělat, abych ustál pád z nedalekých schodů. Další z mnoha silných zážitků se odehrál na toaletách, kam si odskočila jedna z účastnic. „Najednou jsme uslyšeli vyděšený řev, a tak jsme se všichni sběhli. Dívka, která vyběhla z toalet s kalhotkami takříkajíc „na půl žerdi“ nejprve rozdýchávala, co se stalo, a pak nám barvitě vyprávěla, co právě prožila. Ze zavřených dveří k ní náhle přistoupila postava takového ošuntělého špinavého staršího muže. Tato skutečnost ji tak vyděsila, - a není divu - že začala křičet a jediné, co jí v tu chvíli probíhalo hlavou, bylo, že musí okamžitě pryč. I bez zapnutých kalhot. Našli se i tací, kteří pořád doufali, že by to mohlo mít racionální vysvětlení, a tak se ptali, zda ji nemohl vylekat nějaký další host. No, nemohl. Kromě nás tam žádné jiné osoby nebyly. Pro jistotu jsem ale šel prohledat celou místnost, ale nikoho jsem nespatřil. Jediné, co tam i nadále zůstávalo, byl zvláštní chlad. Shodli jsme se, že se mohlo jednat o toho starého topiče, který to měl na toalety ze sklepení jen pár kroků. Nemyslím si ale, že by chtěl naší čtenářce jakkoliv uškodit. Spíše ji přišel jen pozdravit, a to, že je právě na toaletě, neměl ani tušení. Entity mají zcela odlišné vnímání reality než my.
Bylo na čase ulehnout ke spánku. Ale ještě předtím bylo nutné odvést bytosti do Světla, aby nalezly svůj klid a mohly se na své životní pouti posunout do jiných sfér. Žádný z účastníků by si ani nejspíš neuměl představit, že by v takovém prostředí plném aktivních bloudivých duší mohl nerušeně ulehnout ke spánku a zamhouřit oka. Všichni ze skupiny jsme se tedy přemístili na půdu a postavili se do kruhu. Poté jsme začali číst rituál a závěrem jsme vyzvaly všechny dušičky z okolí, které by mohly mít také zájem o pomoc, aby přišly, a s jejich pomocí odešly do Světla. Celá velká skupina pak začala společně a opakovaně odříkávat k tomu určenou pasáž z Bible Kralické. „Odváděcí rituál měl při takovém množství lidí ohromnou sílu, to se snad ani nedá popsat. A kolik dušiček do světelného „tunelu“ postupně vešlo? To si ani neodvažujeme odhadnout, bylo jich hodně. Vždyť celá tato oblast má tak ponurou minulost ( a nejen z druhé světové války), že není ani divu. Všem těmto bytostem bylo prostřednictvím archandělů a modliteb umožněno odejít do Světla. A my s pokorou děkujeme Bohu, že jsme mohli být opět součástí,tohoto dění.
Mrtvý se snažil uškrtit českého vymítače duchů! - Ahaonline.cz
Milí příznivci Duchů, paranormálních jevů a naší skupiny EPRV777 zde již můžete shlédnout naše další nové video z autentického vyšetřování v Olomouci letos v květnu.
Video z jednoho případu v Kunštátě kdy tam běhal Duch malého hocha.
Případ č.46/2013 Halenkovice – Láska milenců přesahující až za hrob.
Někdy v Dubnu nás oslovil pan Martin, z Halenkovic u Zlína, že má nějaké aktivity v rodinném domku, který nedávno zakoupil, a chtěl by ho zrekonstruovat. Po příchodu do domku se ale začaly dít zvláštní věci, jako různé vidění postav provázené ránami a změnami teploty v místnostech. U dveří si jednou všiml, že tam stojí postava ženy okolo 35 let s dlouhými vlnitými tmavými vlasy, a ta jakoby způli plula v prostoru. Ta žena se smála, jakoby byla blázen, dívala se ven směrem přes kuchyňskou linku jako by na něco chtěla poukázat. Po nějakém čase vždy přízrak zmizel. Byla celá černá a vidět byla vždy jen do pasu, tak tady končí vyprávění pan Martina. Jednou zase když přespával na domku, tak se stala prapodivná věc. Jednou když takhle seděl v křesle, tak se najednou na stropě ozval rachot, jakoby někdo běhal po půdě sem a tam. Když vyběhl na půdu tak tam ale žádný zdroj tohoto zvuku neobjevil. Když nám toto pan Martin vyprávěl tak mi ještě te´d běhá mráz po zádech.
Čas běžel dál a po několika dnech se znovu zvuk objevil, ale tentokrát se k tomu přidala plechová skříň´na nářadí, která začal zničeho nic vibrovat a třást se, jako by bylo zemětřesení.
To se událo kolem jedné hodiny ranní. Když jsem vyšel ven před tu skříň, tak jakoby se něco od ní oddělilo, takového jako teplý závan a prošlo to přese mne. Z domu jsem odcestoval k rodičům do Otrokovic, ale i tam se začali dít neuvěřitelné věci. Po několika dnech něco na dvoře opět bouchlo. Zvuk mě doslova vyhodil z postele, a myslel jsem si, že kočka shodila lopatu, která byla opřená o zeď, na kastrol který stál na skříni. Když jsem se rozespalý přiblížil ke skříni, tak se najednou roztřásla a z ní vyšla zvláštní teplá vlna energie, která mnou prošla. ´Kartářka mi později potvrdila, že s domem není vše v pořádku a tak po zralé úvaze jsem zavolal vaši skupinu EPRV777 na pomoc.
Tady končí vyprávění pana Martina.
Tým EPRV777:
My jsme s týmem ve složení Patrik, Monika-Zoui, Saša a Já, přijeli do Halenkovic u Zlína, jednoho Červencového dne navečer, a hned po otevření domu jsme při vstupu do předsíně cítili zvláštní průvan, doprovázený pachem hnijícího masa, jakoby vycházejícího odněkud z podzemí „( poznámka-Pach tlejícího masa je typickým příznakem pro výskyt Entit typu Revenantů)“
Tento pach zmizel ale během několika sekund. Po provedení náslechu s našim klientem, jsme rozmístili techniku po domě a čekali jsme na setmění. Když se setmělo, tak jsme provedli první vyšetřování v kuchyni, kde se zjevovala postava ženy, a také hned na to pří komunikaci, došlo k výpadkům obrazu kamery v kuchyni. Technicky jsme vše prověřili, vyměnili jsme i kabel ke kameře ale poruchy se pořád objevovali intenzivněji, podle toho jak jsme se ptali Entity na její působení zde. Nakonec až po vyřčení prosby a ujištění že si to chceme jen nahrávat, vše přestalo a najednou kamera klidně běžela, jakoby se nic před tím nestalo. Ale z předchozích vyšetřování víme, že Entity dokáží měnit frekvence EMF polí a tak není pro ně problém ovládat techniku. Po nějaké době asi kolem jedenácté hodiny noční jsme šli Já se Sašou a Patrikem do místnosti vedle kuchyně, kde jsme před tím zaznamenali větší aktivitu. Já se Saškou jsme se pokoušeli Entitu vyprovokovat k aktivitě, což se najednou podařilo při komunikaci a oslovení ducha ženy, a potom když jsem viděl koutkem oka postavu ženy v černém, a současně se nám několikrát projevila aktivita na ghostmetru. Tak mě tato Entita z ničeho nic kopla do holeně, tak mi nebylo vůbec do smíchu. Ve chvíli kdy jsem se ohnul, abych zjistil kde mě kopla, stačil Patrik zmáčknout spoušť´t fotoaparátu a toto zaznamenat. Potom když se i Patrik zapojil do komunikace s touto ženou, došlo k tomu, že ho najednou něco škráblo na ruce. Na jeho ruce se objevily viditelné tři škrábance. Takže jsme měli zážitek oba dva. Po tom co jí nabídl, aby ho objala, že ví, jakým utrpení prošla, došlo k náhlému poklesu aktivity této Entity a následně se v místnosti jakoby rozjasnilo hlavně pocitově. Potom nám posléze mentálně sdělila, že zde žila v sousedství a skončila zde svůj život z nešťastné lásky k mladému muži z vedlejší chalupy, protože jim nebylo dopřáno býti spolu. Ona se musela vdát za starého sedláka a on to neunesl a oběsil se na lípě ve vedlejší zahradě.
Ona se trápila dlouho a stejným způsobem skončila svůj život.
A proto po smrti zde neměli oba řádného klidu a tak zde dávali najevo svoji aktivitu. Po provedení rituálu zde nastal klid a mír a oba mladí lidé konečně nalezli odpočinek po tolika letech. Je to zajímavý příběh života a smrti. Již uplynula řádka dní a na tom místě panuje klid a pokoj podle vyjádření pana Martina, které nám nedávno poskytl.
Přikládáme i několik autentických fotografií k tomuto případu.
Vaše názory uvítáme zde v komentářích.
Skupina EPRV777 ( European paranormal Real Voices)
Náhledy fotografií ze složky EPRV777
Komentáře
Přehled komentářů
Děkujeme i Váím jsme rádi že jsme Vám mohli pomoci.
Skupina EPRV777
Zdravíme skupinu EPRV777
(Poděkování skupině EPRV777, 31. 3. 2014 12:22)
Zdravím Vás.
Chtěl bych vám za celou rodinu poděkovat, neboť se od vaší návštěvy žádné paranormální aktivity se již neodehrály. Ještě jednou díky a třeba někdy nashledanou.
Rodina
STIESSOVA
Golčův Jeníkov
Chtěl bych vám za celou rodinu poděkovat, neboť se od vaší návštěvy žádné paranormální aktivity se již neodehrály. Ještě jednou díky a třeba někdy nashledanou.
STIESS Pavel
Za Parkem 830
Golčův Jeníkov
582 82
Děkujeme skupině EPRV777 za pomoc kterou poskytla naší rodině
(Poděkování skupině EPRV777, 12. 3. 2014 18:48)
Vážený pane Drábku a paní Olbertová milá skupino EPRV777.
Tímto bych Vám chtěla poděkovat , že jste nás v Českých Budějovicích dne 3. 1. 2014 navštívili a pomohli nám odvézt zbloudilé Entity do světla. Od té doby je v našem domě klid a pohoda.
Hana B s rodinou
Poděkování skupině EPRV777
(Případ Praha 2014 Pařížská, 3. 3. 2014 21:59)
Dobrý den pane Drábek,
ráda bych Vám i celé Vaší skupině ještě jednou poděkovala za vyčištění mého bytu od dušiček,
které nemohli odejít sami z tohoto světa. Dnes je to 17 dní, kdy byl učiněn odváděcí obřad a já si nemohu
vynachválit současný stav.
Abych alespoň v krátkosti připoměla co se u mě dělo:
Byt mám na Starém Městě v Praze část Josefov, tedy židovská obec. Od svého nastěhování
před 18 lety jsem slýchala zvuky jako když někdo prochází bytem, otevírání oken, dveří...i když jsem byla doma sama. Cítila jsem mrazivé závany okolo ramen či kotníků a to i v období 40 stupňových veder kdy se nic nehlo, natož aby byl nějaký průvan...
Periferní vnímání stínů atd.atd. Nikdy jsem tomu nevěnovala velkou pozornost, na paranormální jevy věřím a tak jsem k tomu přistupovala ve stylu "žít a nechat žít". Vše fungovalo v nějaké symbioze cca 15 let, ale s přibývajícím věkem jsem se začala cítit ve svém bytě nepříjemně: každodenní únava až vyčerpanost, která se nedá srovnat s ničím co znám (fyzická únava po sportu či fyzické práci,přepracovanost psychycká...) Začala jsem svůj byt vnímat jako ponurý,tmavý, šedavý i když venku svítilo slunce.
Už jsem byla plně rozhodnutá byt vyměnit za jiný, když se mi dostalo do ruky listopadové číslo Reflexu, kde byl popsán jeden z vašich případů a já věděla, že je to můj příběh v jiném kabátě.
Dnas začínám načerpávat energii, únava začala ustupovat, celkově mé tělo reaguje velmi pozitivně. Byt ztratil šedavý nádech a i když je pod mrakem byt je velmi světlý. Nemám ani žádné zvukové vjemy jako dřív, pocity chladu...Jsem šťastná.
Pane Drábek, přeji Vám i celé Vaší skupině EPRV777 mnoho úspěchů a radosti.
S Láskou
Martina V
Jak zabránit "duchům" v jejich aktivitách svépomocí
(Jitka, 28. 2. 2014 2:39)
Přeji dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou a o radu, zda-li jde nějak svépomocí zabránti projevům duchů - vysáváním energie, zlobením techniky apod.. Projevy naštěstí nejsou nijak velké,abych vyhledala Vaši přímou pomoc. Věřím, že bude stačit malá rada. Bydlíme v osmipatrovém panelovém domě v prvním patře. Permanentně máme problém přízemí a první patro s technikou...samovolné výpadky (místo zapojení je v chodbové části domu). Konkrétně u nás v bytě se občas něco stane, ale vše by se dalo i racionálně vysvětlit. To, že se to samo nestalo je pouze můj a přítelův pocit. Náš syn když měl kolem 2 let začal občas zvláštně koukat do zdí a nyní ve 3 letech se ještě občas zadívá,ale nepoví co vidí. V pokojíčku odmítá spát. Je s námi v ložnici a odmítá usínat sám.Ložnici máme asi rok přestěhovanou z jiného pokoje, tam je nyní dětský pokojíček..co jsme ložnici přestěhovali, cítím daleko větší únavu a občas zvláštní stavy. Přítel se v ložnici téměř nikdy dobře nevyspí. Já ano, ale už nevím co to je se vyspat do růžova. Jednou jsem se snažila usnout a i přes zavřené oči se mi vtíral obraz obličeje, který jakoby vystupoval za zeleného paprsku...jakoby laserový zelený pruh a z něj se vynořoval obličej, jakoby mi chtěl něco říct. Odmítala jsem připustit jakoukoliv konverzaci a nechtěla jsem ani aby mi to do slova "lezlo na oči". Občas mívám záblesky jiskření, zlé a odporné jakoby halucinanční sny..typu pohled na zrůdy apod. Nevím jak bych to lépe popsala. Trochu se vše zhoršilo po návštěvě jedné senzibilní paní, která si náš byt prošla a tvrdí, že na místě kde je dům postaven bylo nejspíš bojiště a že těch "duchů" máme v domě hodně. Po jejím vykuřování nám další den spadla police ve spíži,po které bych musela skákat,aby se utrhla. Poradila donést domů svěcené kříže a dát je do bývalé ložnice (tam, kde jsme dříve spali dobře a nyní je tam dětský pokojík...podle ní se shromažďují tam a další ke vchodovým dveřím. Nemám pocit výrazného zlepšení...možná jen ty sny nejsou časté.
Chtěla bych jen poradit, zda-li se dá nějakou procedurou byt očistit.
Děkuji
Děkujeme skupině EPRV777 za pomoc kterou poskytla naší rodině
(Poděkování , 22. 2. 2014 18:38)
Skupině EPRV777:
Dobrý den pane Drábek,po naší žádosti o pomoc s naši dcerou,která velice intenzivně vnímala paranormální aktivity,jste Nám vyšli vstříc a přijeli jste nám pomoci.Do Vašeho příjezdu jsme byli trochu na pochybách,protože manželka,která toto hodně vnímala,necítila žadné změny,ani jiné aktivity u nás v bytě do Vašeho příjezdu.Měli jsme obavy,že k nám pojede zbytečně,ale realita byla úplně jiná.Naše obavy a strach z paranormálních jevů,byli skutečné a díky Vám se naše dcera cítí doma v klidu a bezpečí.Skutečnost,že jsem tomu moc nevěřil,mě po zážitku,kdy mnou prolétnul duch,aby mi dal najevo,že skutečně existuje mě utvrdila v tom,že paranormální aktivity existují a že potřebují pomoc jako běžný smrtelníci.Věřte mi,že po tomto zážitku jsem přehodnotil náhled na danou situaci i život.Každopádně Vám chceme i celé Vaší skupině mockrát poděkovat za pomoc,bez Vás by jsme to samy nezvádli,moc si vážíme Vaši práce i toho čím se zabýváte.Hodně nám to změnilo život i náhled na něj.Pane Drábek pokud bude chtít náš příběh použít,nevadí nám to,jen chceme požádat,aby nebyla zveřejněna naše jména a adresa.Mnoho úspěchůve ve Vašich dalších případech přeje rodina z Domažlic.
viditelní či neviditelní?
(Monča, 20. 2. 2014 13:44)Dobrý den, zajímalo by mě, zda jsou tedy duchové viditelní v podobě stínu či neviditelní? A nebo je vidí jen někdo kdo má pro to nějaký vytříbený cit? Já sama s tím zkušenosti nemám, nikdy jsem žádného neviděla, ale toto by mě zajímalo :) Jinak je super, že existuje taková skupina jako jste vy :) Určitě jste už pomohli mnoha lidem a to je chvály hodné!
Re: viditelní či neviditelní?
(Jaroslav Drábek, 22. 2. 2014 18:31)
Entity i duchové jsou pro člověka v podstatě neviditelní, do té doby než dojde změnou v elektromagnetickém poli ke změně vnímání našeho lidského mozku. potom zpravidla člověk Entitu vidí jako stíny,postavy v kápi,černé koule, zelené světlo,bílé koule,žluté koule a také šedivé postavy nebo siluety postav. Někdy se vzácně ojevuje i tzv. astrální projekce v podobě jakoby hologramu skutečného těla. Ale většinou tato projekce neboli také zjevení trvá jen několik sekund a zmizí.
Děkujeme za váš plodný názor.
Skupina EPRV777
Re: ???
(Jaroslav Drábek, 19. 2. 2014 7:48)
Budete se divit ale vše je zde uváděno podle skutečných událostí.
A kdo nevěří nechce většinou poznávat ani sama sebe.
Noční buzení
(Han.Sk, 11. 2. 2014 12:41)
Dobrý den,
když čtu Vaše příspěvky, jsem si jistá že jsem narazila konečně na správnou pomoc :)
Už několikátým rokem mě cosi nedá spát. Bohužel už si asi ani přesně nepamatuji kdy to začalo a nestává se to ani pravidelně, ale dost mě to děsí :( Několikrát se mi stalo, že mě z hlubokého spánku probral pocit, že se musim vzbudit a podívat se do prostřed místnosti. Vždy jsem to udělala a vždy dostala takový šok z toho co jsem viděla. Obrys postavy, který se mi tak vtiskl do paměti i když jsem ho viděla jen vteřinku, protože jsem okamžitě byla pod peřinou. I když jsem se "schovala :D" cítila jsem ještě chvíli hnusný pocit že to tam je, horší strach jsem nezažila. Vždy se mi z toho šoku neuvěřitelně zvýší tep a začne mi být hrozné horko. Jsem si jistá, že se mi to nezdá!! Dokonce vím že to bývá z většiny kolem 3. hodiny. Jednou, jsem dokonce slyšela nějaká slova jako "tam, tam..." ale strach mi nedovolil se podívat. Pak mám nějakou zkušenost s tím, že mi něco prosvítilo peřinu pod kterou jsem byla jako posera schovaná. Dříve jsem to nikomu neříkala, abych nevypadala jako blázen, ale není to dlouho co o podobných zkušenostech o nočním buzení začla mluvit i mladší sestra. Spíme obě v jednom pokoji a zdá se, že nás to teď budí obě, dokonce došlo k tomu že i obě najednou.
Nevíme si s tím rady, i když už jsem to několikrát posílala v myšlenkách pryč :/ Je vůbec možné, aby se něco takového dělo? Vzbudilo mě to i přes prášek na spaní.
Děkuji za jakýkoliv názor :)
Re: Noční buzení
(Jaroslav EPRV777, 12. 2. 2014 8:36)
Dobrý den paní Hano.
Důvodů proč se budíte ze spaní může být více ale podle toho co zde popisujete by se mohlo jednat i o nezvanou návštěvu Entit, ale to by zřejmě chtělo blíže zkonzultovati s vámi po telefonu.Je to lepší způsob komunikace když mi zavoláte osobně a probereme to i s nějakými případnými opatřeními.
Jaroslav Drábek
skupina EPRV777
EPRV777.cz
EPRV777@seznam.cz
tel: 723039250
Re: Re: Noční buzení
(Han, 17. 2. 2014 17:53)Děkuji moc za odpověď :) Zavolám v nějakou normální hodinu, abych neotravovala :)
jak na to
(veronika, 21. 1. 2014 16:29)Dobry den, prosim moc o odpoved.Prestehovali jsme se do starsiho domu.NAsledne jsme se dozvedeli,ze na tom samem pozemku stala kdysi v minulosti kovarna. Jsme tu uz tretim rokem a zaciname si uvedomovat neci pritomnost.O stinech prochazejich kolem oken a dveri psat nebudu-na to jsme si zvykli.Rok od roku mame cim dal vice zazitku,rok od roku je to castejsi.Sahani na spici osoby,hlazeni,nejhotsi jsou asi projevy kdy slysite hlasy.To je opravdu neprijemne.I kdyz musim rict,ze se s tim tak trochu uz ucime zit,vzdy se rano sejdeme na kavu a povidame si,kdo co zase slysel.O vanocich jsme dokonce nasli par minci -jen tak na cerstve vytrene podlaze-napr. Z roku 1923 atd..A ted moje otazka,slysela jsem,ze pokud chci pomoci te zbloudile dusi,tak musim znat jeji jmeno.Ale tento dum ma moc velkou historii,ze nevim,kde bych se mela jmeno dozvedet.Vzdy,kdyz k nam mluvi tak to je spise-- halo,pockej, jen mne tatata.....a nebo zvuk jako kdyz rychle preladujete radio.Videla jsem i nohy jdouci po schodisti dolu v panskych nazehlenych do puku kalhotech.Ale hlas se neda urcit-zdali je muzsky,nebo zensky.Tak tedy-jak se dozvedet jmeno a zda je tak moc potreba ho vedet a jak pomoci.Nedeje se to kazdy den,ale to cim dal tim castejsi.Dokonce nam bylo receno at rozkopeme pul baraku do nejakeho sklepeni,ale tento barak ma psane,ze je nepodsklepeny..Snad je alespon trochu k pochopeni'.Hezky zbytek dne .
Re: jak na to
(Jaroslav Drábek hlavní vyšetřovatel a zakladatel, 21. 1. 2014 16:46)
Dobrý den paní Veroniko.
Podle vašich událostí které zde popisujete se zde může jednat o aktivity několika druhů Entit od obyčejných duší přes Povolance a další Entity. Není tak jednoduché je odvolat ale je zapotřebí se tomuto věnovati aby se zjistilo oč jim jde. Jestli chcete tak by jsme vám toto mohli pomoci vyřšit natrvalo.Je na vás zdy se smíříte s jejich narůstající aktivitou, nebo využijete našich zkušeností a profesionálního přístupu. Další informace nám můžete psát na naši e mailovou adresu EPRV777@seznam.cz a nebo přímo můžete zavolati mne na mobil 723039250 a mohu vám poraditi některá opatření vedoucí ke zklidnění akktivit.
S pozdravením krásného dne
Jaroslav Drábek
tým EPRV777
Re: Re: jak na to
(veronika, 21. 1. 2014 17:32)Dekuji za tak rychlou odpoved.Urcite jsme se uz zabyvali moznosti nejakeho profesionala.Sama o sobe si myslim,ze s ad nejsou nijak nebezpecni-jinak by nam snad uz neco provedli,ale faktem je,ze je to posledni dobou vice castejsi.Prvni dva roky to bylo nejvice o vanocich.Napsala bych vam email,a pokusim se tam nejak co nejvice popsat vse co prozivame..Veronika
Re: Re: Re: jak na to
(Jaroslav Drábek hlavní vyšetřovatel EPRV777, 21. 1. 2014 17:55)
Dobrý večer paní Veroniko.
Popište nám do e mailu vše co se děje a hlavně odkdy.
Jinak popis Entit najdete v sekci Nauka o Entitách a duších v různých kategoriích podle nebezpečnosti a můžete si sam udělat závěr jak to vypadá u vás.
Jaroslav Drábek
EPRV777
Re: Re: Re: jak na to
(Jaroslav Drábek hlavní vyšetřovatel EPRV777, 21. 1. 2014 17:56)
Dobrý večer paní Veroniko.
Popište nám do e mailu vše co se děje a hlavně odkdy.
Jinak popis Entit najdete v sekci Nauka o Entitách a duších v různých kategoriích podle nebezpečnosti a můžete si sam udělat závěr jak to vypadá u vás.
Jaroslav Drábek
EPRV777
Re: Re: Re: jak na to
(Jaroslav Drábek hlavní vyšetřovatel EPRV777, 21. 1. 2014 17:56)
Dobrý večer paní Veroniko.
Popište nám do e mailu vše co se děje a hlavně odkdy.
Jinak popis Entit najdete v sekci Nauka o Entitách a duších v různých kategoriích podle nebezpečnosti a můžete si sam udělat závěr jak to vypadá u vás.
Jaroslav Drábek
EPRV777
NEOBVYKLÉ JEVY KOLEM NÁS....
(Svatka, 29. 12. 2013 16:16)
Dobrý den. Před chvílí jsem objevila vaše stránky a s
chutí si je přečetla. Také mívám paranormální zážitky, ale vůbec o ně nestojím. Ducha bych dobrovolně nikdy vidět nechtěla, jejich vyvolávání se nikdy nezúčastnila. A přece......
Poprvé jsem se s čímsi setkala v
době, kdy zemřela moje babička. V noci mě probudil pocit, že někdo usedl nohám do mé postele. Jasně jsem cítila ono "zhoupnutí" a pocit přisednuté peřiny. Po probuzení ale nikde nikdo nebyl...Přišla se tak se mnou rozloučit??
Na 150 let staré chalupě v České Kamenici slýchám v noci hovor skupinky lidí, pomalé kroky na schodech, které stoupají vzhůru - ale nikdy nikdo nevejde dovnitř, maminka tu slýchá jakousi hudbu...
Letos v létě mě uprostřed noci probudil silný tlak na ruku, jakoby mi ji někdo přilehl k matraci. Trvalo to pár sekund, ale úplně mě to paralyzovalo. Další noc jsem tuto nevysvětlitelnou tíhu cítila na hrudníku. Byl to podobný pocit, jako když vám na prsa lehne velký pes. Tenkrát jsem se sebrala a odjela rychle domů. Po 2 týdnech relaxace na dovolené jsem se tam vrátila - a v noci měla pocit jako když mě se silným tlakem někdo pohladí - od hlavy, přes krk a rameno až po loket . Se slovy "zapuzuji tě" a "už se nevracej" jsem se nejspíš postarala o odchod onoho "čehosi".... Od té chvíle byly noci v klidu. CO TO MOHLO BÝT ???
Také by mě zajímaly orby na fotografiích, které zhruba 2 roky zdobí mnohé moje fotografie. Rozptýlené částečky prachu, nebo drobné kapičky vlhkého vzduchu - a nebo jak se říká vyfocená energie? Po jedné letošní noční bouřce jsem (opět na chalupě - a v časové ose shodné s popsanými zážitky) nafotila sérii snímků v krátké sekvenci, kde je něco jako obří orb, ale vlastně ne tak docela - spíš ovál nebo válec, který rotuje a přibližuje se a pak jako jakási mlhovina kolem... sama nevím , nebyla-li to chyba foťáku.......
No a dnes jsem se byla projít s pejskem v lese, zašly jsme dál a jinam než obvykle - a narazili na zvířecí hřbitůvek. Obdivovala jsem mohylky, doplněné fotkami a jmény , když moje fenečka ztuhla, pak poskočila jako když se lekne a rozštěkala se konkrétním směrem . Podívala jsem se také tam a kromě padlé větvě a prázdného lesa neviděla nic. pokračovala jsem v chůzi a očima prohledávala les, jestli někde neuvidím zajíce, vysokou, nebo vlčáka na které mohla štěkat - a tu jsem mezi kmeny stromů zahlédla pohyb. Jako když někdo přejde mezi stromy a zajde za další kmen - ale už nikdy nevyjde. Nejzajímavější byl pocit, že jde o dítě v modré bundě. Tu modrou si plně uvědomuji, ale vysvětlit si to nedokážu.....
Měl byste pro mne nějaké vysvětlení??
Co se to kolem nás děje?!
Dále by mě za
Re: NEOBVYKLÉ JEVY KOLEM NÁS....
(Jaroslav Drábek hlavní vyšetřovatel , 19. 1. 2014 12:16)
Dobrý den paní Svatavo.
Správně se ptáte co se to děje.
Nacházíme se v období kdy se mění struktura magnetického pole načší planety Země, a tí bude docházet ke zvýšení aktivit duchů a jiných Entit které k nám dříve nemohli prostupovat z jiných časovýc dimenzí a bran.Nyní již jim nic nebrání a proto je toliko paranormálních aktivit.
S pozdravením krásného dne.
Tým EPRV777
Re: Poděkování skupině EPRV777
(Rodina Luthová-Starý Vestec, 14. 4. 2014 20:05)